V polovině září 2025 si převzalo diplom Univerzity Karlovy prvních 10 absolventek a jeden absolvent znovuotevřeného bakalářského studia všeobecného ošetřovatelství. Stali se tak prvními vysokoškolsky vzdělanými sestrami vycházejícími z tohoto programu na 1. LF UK. Nedlouho po jejich promoci pak došlo k otevření nového pracoviště Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství, a symbolicky i fakticky tak na fakultě začala další fáze rozvoje tohoto klíčového zdravotnického oboru, který má – navzdory krátké přestávce – na fakultě dlouhou a bohatou tradici.
„Jako největší lékařská fakulta v České republice jsme přistoupili k otevření studijního programu, protože cítíme povinnost vzdělávat nejen lékaře, ale i ostatní zdravotnické pracovníky na akademické půdě, a chceme podpořit stabilní podmínky práce v nemocnicích. Velký nedostatek všeobecných sester vnímáme i v našich výukových klinických provozech a věříme, že tímto krokem přispějeme ke zlepšení jejich personální situace,“ uvedl před třemi lety k udělení akreditace studijnímu programu děkan 1. LF UK prof. Martin Vokurka. Fakulta tento cíl v září díky prvním absolventům znovuotevřeného oboru všeobecné ošetřovatelství poprvé dílčím způsobem naplnila.
V českém zdravotnictví je ovšem nedostatek sester chronický a nemalý, jak upozorňuje přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství Mgr. Beáta Švárová: „V České republice zůstává aktuálně neobsazeno asi 2 500 pracovních míst. Zároveň je asi jedna třetina pracujících sester ve věku 50–55 let, což znamená, že by se do deseti let mohla situace ještě výrazně zhoršit.“ Demografický vývoj a zdravotní stav společnosti v tomto ohledu navíc také nejsou příznivé. Průměrný věk dožití se totiž sice zvyšuje, ale období strávené v plném zdraví se nenavyšuje. Vláda nyní z důvodu nedostatku sester a dalších nelékařských zdravotníků schválila program, který má vytvořit podmínky pro navýšení jejich počtu. Součástí tohoto programu je i 1. lékařská fakulta. Konkrétně pro obor všeobecné ošetřovatelství se fakulta zavázala navýšit počet studijních míst o 40 procent, takže do letošního akademického roku vstoupila se zhruba 50 novými studenty a studentkami oboru.
Více času pro studentky a studenty
Shodou okolností se souběžně se spuštěním vládního programu fakultě otevřela možnost začít k výuce ošetřovatelství využívat budovu na adrese Studničkova 7. Budova, která byla dříve pronajata ČVÚT, se začala připravovat již v dubnu 2024. Nové výukové centrum v uplynulém roce prošlo renovací a adaptací pro výuku ošetřovatelství – nejen pro sestry, ale i mediky. Ústav teorie a praxe ošetřovatelství tak bude moci svoji výuku zkvalitnit a zefektivnit: „Náš ústav garantuje dvě základní oblasti výuky – ošetřovatelství a laické první pomoci. Doposud jsme učili všechny předměty v ‚univerzálních učebnách‘ pro obě zmiňované oblasti. Cokoliv, co funguje na principu dva v jednom, je ale nouzovým řešením. Obrovské množství času nám zabralo pouhé přesouvání pomůcek a modelů. Proto otevření nového centra velice vítáme,“ říká Beáta Švárová a přibližuje, jak bude výuka nyní fungovat: „Učebny jsme teď mohli ve dvou našich budovách tematicky rozdělit – v původních prostorách budou vyučovány předměty první pomoci, a to pro všechny lékařské i nelékařské obory. V nových prostorách vzniklo centrum ošetřovatelství, které disponuje místností na demonstrační výuku ošetřovatelských postupů, třílůžkovým nemocničním pokojem a učebnou pro teoretickou výuku. Tím ušetříme spoustu času, který budeme moci věnovat našim studentkám a studentům.“
Slavnostního otevření centra se zúčastnili nejen zástupci vedení 1. lékařské fakulty v čele s děkanem prof. Martinem Vokurkou, ale i náměstkyně VFN pro nelékařská zdravotnická povolání dr. Dita Svobodová: „Nové prostory jsou opravdu krásné a myslím, že si je Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, který se musel v minulosti několikrát stěhovat, opravdu zaslouží. Ústav určitě patří do okruhu teoretických ústavů 1. lékařské fakulty a musíme se o něj starat a vytvářet nejen pro studenty, ale i pro zaměstnance co nejlepší prostředí. Jsem velice ráda, že ústav vede zrovna Beáta Švárová,“ zdůraznila při slavnostním otevření budovy dr. Svobodová z VFN, se kterou Ústav teorie a praxe ošetřovatelství úzce spolupracuje.
Děkan s přednostkou ústavu pak vyzdvihli všechny, kdo se na otevření prostorů pro všeobecné ošetřovatelství podíleli, zejména pak bývalou tajemnici fakulty Ing. Terezu Fussgänger, která byla významnou hybatelkou budování nového centra.
Propojení teorie s praxí
Zájem o všeobecné ošetřovatelství v posledních letech stoupal. Důležitost profese nasvítila jednak covidová pandemie a jednak se ukazuje v souvislosti s již zmiňovaným demografickým výhledem a stárnutím populace. Podle Beáty Švárové se otevírá diskuse, jakým způsobem zdravotní péči zefektivnit. Jednou z možností je podle ní navýšení kompetencí sester. „Tomuto kroku ale musí předcházet důkladná diskuse odborné veřejnosti, lékařské i sesterské, protože navýšení kompetencí jde ruku v ruce s odpovědností, a ta souvisí se specializačním vzděláváním sester,“ konstatuje přednostka Švárová. Už nyní se přitom role sester postupně rozšiřuje, sestry přebírají větší odpovědnost a stávají se v různých oblastech péče o pacienty samostatnější. Platí to například v péči o pacienty v domácím léčení nebo v oblasti hojení ran. Sestry stále úzce spolupracují s lékaři, avšak hranice mezi jejich kompetencemi se postupně posouvají.
Nové výukové centrum Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství proto dále rozvine fakultní snahy o co nejkvalitnější výuku, která úzce propojuje teoretické znalosti s vynikajícími praktickými dovednostmi. Studentky a studenti jsou během studia na fakultě v kontaktu s největšími kapacitami v oboru a s nejmodernějšími technologiemi a vybavením. Praktická výuka je koncipována individuálně pro každého studenta tak, aby se v průběhu studia seznámil se všemi typy pracovišť poskytujícími zdravotní služby, byl v přímém kontaktu i se skutečnými pacienty a stal se už při studiu součástí fungujících zdravotnických týmů.
mal