Studie odborníků z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice ukázala, že duševní onemocnění některého z rodičů představuje významný rizikový faktor pro psychické zdraví dítěte. Přesto tyto děti zůstávají často přehlíženou skupinou. Alarmující je, že až třetina z nich již sama čelí psychiatrické diagnóze. Odborníci upozorňují, že preventivní přístup zaměřený na celou rodinu je v tomto ohledu zásadní. Mezinárodní projekt ChildTalks+ si dal za cíl situaci zlepšit.
Celosvětově má podle dřívějších výzkumů alespoň jednoho rodiče s duševním onemocněním až 23 procent dětí a dospívajících. Podle metaanalýzy, která zahrnovala více než tři miliony takových dětí, se u více než poloviny z nich objeví někdy během života vlastní duševní onemocnění. K odborné pomoci se tyto děti často dostávají až ve chvíli, kdy se obtíže plně rozvinou.
Studie publikovaná v prestižním časopise BMC Psychiatry popisuje situaci v 65 rodinách, kde jeden nebo oba rodiče mají psychiatrickou diagnózu. Výzkum ukázal, že z celkového počtu 100 dětí jich už 31 trpí nějakým psychiatrickým onemocněním. Studie tedy potvrzuje, že duševní onemocnění rodiče představuje v tomto ohledu významné riziko.
Nejčastějšími diagnózami u dětí byly úzkostné a stresové poruchy a ADHD. „Ve většině rodin se diagnózy rodičů a dětí neshodovaly. Potvrzuje se tak, že se u dětí nemusí rozvinout totožné onemocnění jako u jejich rodičů, ale mohou být ohroženy širším spektrem duševních obtíží,“ přibližuje hlavní autorka studie Adéla Farářová z Psychiatrické kliniky 1. LF UK specializující se na lékařskou psychologii a psychopatologii.
Samotné děti ve studii hodnotily kvalitu svého života výrazně hůře než děti běžné populace. Jak upozorňuje výzkumnice z 1. LF UK Farářová, výsledný dopad na kvalitu jejich života není dán pouze diagnózou rodiče. „Významnou roli hraje také ekonomická situace rodiny, dostupnost podpůrné sítě a další faktory související s fungováním rodiny. Čím většímu počtu rizikových faktorů rodina čelila, tím hůře děti vnímaly kvalitu svého života.“
Metodika ChildTalks+ podporuje celou rodinu
Zjištění výzkumníků podporují význam preventivních přístupů zaměřených na celou rodinu. Jak vysvětluje Hana Papežová z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN důležitý je včasný záchyt rizikových rodin. „Podpora otevřené komunikace o duševním onemocnění, posilování rodičovských kompetencí a ochranných mechanismů rodiny spolu s včasnou identifikací psychických obtíží dětí, to vše může zmírnit dopady duševního onemocnění rodiče na dítě a pomoci propojit rodiny s vhodnými zdravotními, sociálními či dalšími podpůrnými službami,“ říká psychiatrička Papežová.
Na tuto potřebu reagoval mezinárodní projekt ChildTalks+ zaměřený na zavádění stejnojmenné metodiky včasné intervence v rodinách s dětmi, ve kterých jeden nebo oba rodiče žijí s duševním onemocněním nebo závislostí.
V metodice se mohou školit terapeuti a další pracovníci zdravotnických, sociálních a jiných podpůrných služeb pracujících s rodinami. „Cílem čtyř strukturovaných sezení je předcházet duševním problémům a rizikovému chování dětí a adekvátně k jejich věku jim poskytnout informace o duševním onemocnění rodičů, emoční a sociální podporu. Rodičům metodika pomáhá s dětmi o svém onemocnění mluvit a získají doporučení na návaznou odbornou pomoc,“ vyzdvihuje profesorka Papežová.
Projekt realizovala v letech 2021 až 2025 Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN spolu s E-clinic, norskou univerzitou UiT The Arctic University of Norway, norskou organizací Voksne for Barn a islandskou organizací ADHD Iceland a ve spolupráci s Centrem sociálních služeb Praha. Součástí projektu byla i právě publikovaná studie.
V současnosti tým koordinovaný projektovou manažerkou Janou Gricovou nadále spolupracuje s českými i zahraničními partnery na analýze získaných dat, přípravě dalších odborných publikací a jejich prezentaci na XVI. mezinárodní interdisciplinární konferenci poruch příjmu potravy.
E-Clinic nadále školí terapeuty v práci metodikou ChildTalks+. Více informací o projektu, metodice a možnostech školení naleznete na www.childtalks.cz.
Výsledky studie: charakteristiky rodin a kvalita života dětí
- Do studie bylo prostřednictvím terapeutů a odborných pracovišť osloveno 176 rodin, z nichž se do výzkumu zapojilo 65 rodin s celkem 100 dětmi mladšími 18 let.
- Studie zahrnovala rodiny, kde jeden nebo oba rodiče měli formální psychiatrickou diagnózu; nejčastěji šlo o poruchy nálady (afektivní poruchy) a úzkostné či stresové poruchy.
- Většinu respondentů tvořily matky (83 %), často se středním nebo vyšším vzděláním, což může naznačovat vyšší motivaci této skupiny vyhledávat pomoc a zapojovat se do preventivních programů.
- Výsledky zároveň ukazují potřebu lépe oslovovat rodiny s nižším vzděláním a potenciálně horší dostupností podpory.
- Celkem 31 ze 100 zapojených dětí již mělo vlastní psychiatrickou diagnózu.
- Nejčastějšími diagnózami u dětí byly úzkostné a stresové poruchy (zejména porucha přizpůsobení) a ADHD.
- Ve většině rodin se diagnózy rodičů a dětí neshodovaly, což potvrzuje, že u dětí se nemusí rozvinout stejná diagnóza jako u jejich rodiče, ale mohou být ohroženy širším spektrem duševních obtíží. Výsledky tak podporují transdiagnostický pohled na mezigenerační přenos psychických problémů.
- 42 % rodičů uvedlo, že před intervencí se svými dětmi o dušením onemocnění s dětmi nehovořilo.
- Vyšší počet rodinných rizikových faktorů (např. psychiatrická komorbidita, hospitalizace rodiče, duševní onemocnění druhého pečujícího, oslabená pečující síť nebo finanční zátěž) souvisel s horší psychickou pohodou dětí, horší kvalitou rodinných vztahů a nižší kvalitou života.
- Děti v daném souboru dosahovaly ve všech doménách kvality života měřených dotazníkem KIDSCREEN-27 hodnot přibližně mezi 10. a 25. percentilem evropských norem, což ukazuje na výrazně nižší subjektivní well-being oproti běžné populaci.
- Samotné děti hodnotily svou kvalitu života konzistentně hůře než jejich rodiče. Největší rozdíl se objevil v oblasti autonomie a vztahů s rodiči, což může naznačovat, že rodiče nemusí plně vnímat rozsah obtíží, které jejich děti prožívají.
- Rodinný příjem se ukázal jako významný faktor spojený s kvalitou života dětí. Lepší ekonomická situace souvisela podle hodnocení dětí i rodičů s lepším fyzickým well-beingem dítěte, tedy s lepším vnímáním vlastního zdraví, energie, vitality a schopnosti účastnit se běžných aktivit.
- Rodiny zároveň často uváděly finanční omezení v oblasti dovolených, volnočasových aktivit, vzdělávání nebo kroužků pro děti, což může dále zvyšovat sociální izolaci a omezovat rozvoj ochranných faktorů u dětí.
Plné znění článku je volně dostupné v režimu Open Access:
https://link.springer.com/article/10.1186/s12888-026-08118-6
mal