Vědecké centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy slaví desáté narozeniny. Společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy za tu dobu vyrostl v jedno z největších center biomedicínského výzkumu v Česku. Na slavnostním setkání se dnes sešli zakladatelé projektu, vědci i politici, aby zhodnotili úspěchy uplynulé dekády.
Oslavy moderované vědeckou novinářkou a popularizátorkou Pavlou Hubálkovou probíhaly ve třech panelech. V prvním bloku vystoupila hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Dana Bilíková, místopředsedkyně Akademie věd ČR Miroslava Anděrová, rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima a starosta Vestce Tibor Švec.
„Deset let společného působení Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ukazuje, že propojení excelentního univerzitního vzdělávání se špičkovým výzkumem přináší mimořádné výsledky. BIOCEV se během své existence zařadil mezi respektovaná vědecká centra nejen v České republice, ale i v mezinárodním prostoru. Významně přispěl k rozvoji biomedicínského a biotechnologického výzkumu, podílel se na stovkách špičkových vědeckých publikací a zároveň vychoval novou generaci mladých vědců a odborníků, kteří budou určovat podobu české vědy v dalších desetiletích,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima.
Odhalování tajemství nemocí
Druhý panel představil pět hlavních výzkumných programů. Všechny mají společný cíl: propojit základní výzkum (zkoumání toho, jak příroda funguje) s praxí – například s vývojem léků a nových léčebných metod.
„Rakovina, srdeční choroby nebo nebezpečné viry a infekce jsou obrovskou hrozbou. V minulosti vědci uměli tyto nemoci jen popsat, ale neznali jejich přesnou příčinu. Dnes už vidíme přímo do nitra buněk, na úroveň jednotlivých molekul. Chápeme, kde přesně vzniká chyba, a díky tomu můžeme navrhnout lék přímo na míru,“ vysvětluje Pavel Martásek, vědecký ředitel centra BIOCEV.
Vývoj léčebných a diagnostických postupů
Vědci v rámci pátého programu BIOCEV zkoumají genetické, biologické a buněčné příčiny závažných onemocnění a převádějí získané poznatky do moderní diagnostiky a personalizované medicíny. Zaměřují se na vzácná dědičná onemocnění, poruchy metabolismu, kardiovaskulární choroby, rakovinu i reprodukční zdraví. Pomocí genomiky, buněčné biologie a pokročilých analytických metod vyvíjejí nové diagnostické nástroje, identifikují biomarkery a terapeutické cíle a ověřují nové léčebné strategie.
„Velmi si cením možností dlouhodobé spolupráce s ostatními partnery BIOCEV z Akademie věd ČR i Univerzity Karlovy. Za mimořádně přínosné považuji zejména propojení výzkumných aktivit v rámci programu MultiOmics, které umožňuje sdílení špičkových technologických platforem pro genomiku, metabolomiku, proteomiku a bioinformatiku a vytváří jedinečné podmínky pro výzkum biologických příčin nemocí,“ řekl Stanislav Kmoch z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice a vedoucí 5. výzkumného programu BIOCEV.
„Významná je pro mě také spolupráce s Radkem Sedláčkem a týmem Českého centra pro fenogenomiku při vývoji a charakterizaci preklinických modelů vzácných genetických onemocnění, které představují důležitý nástroj pro studium jejich patogeneze i ověřování nových diagnostických a terapeutických přístupů. BIOCEV dlouhodobě vytváří inspirativní a vysoce profesionální prostředí pro mezioborovou spolupráci, které významně přispívá ke konkurenceschopnosti českého biomedicínského výzkumu v mezinárodním kontextu,“ dodává Stanislav Kmoch.
BIOCEV v číslech
BIOCEV je společným vědecko-výzkumným pracovištěm šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta).
Vybudování centra BIOCEV podpořila Evropská unie. Samotná žádost o dotaci obsahovala 1 600 stránek. Stavba 25 500 m² laboratoří a pořízení špičkových technologií stálo 2,3 miliardy korun (85 % z EU). Evropská komise projekt schválila v roce 2011, základní kámen byl položen v říjnu 2013 a páska se slavnostně stříhala 16. června 2016.
Dnes v centru BIOCEV pracuje přes 600 vědců a techniků. Téměř třetina z nich přišla ze zahraničí. Výzkumné týmy už publikovaly více než 1 000 odborných článků pro nejprestižnější světové časopisy.
Z laboratoří k pacientům
Vědecké nadšení nekončí „jen“ u publikací, ale občas se ho daří překlápět i do komerčně úspěšných projektů. Jedním z nich je technologie Separace a diagnostiky nepoškozených spermií, která přispívá k řešení problému neplodnosti.
„Chtěla jsem náš objev přinést lidem, kteří jej potřebují. Tedy párům trpícím neplodností, onkologickým pacientům v programech onkofertility a mužům, kteří se rozhodnou pro preventivní zamrazení spermií. Technologii lze uplatnit také při plemenitbě hospodářských zvířat a přispět k záchraně ohrožených druhů,“ vysvětlila autorka patentované technologie Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV a zakladatelka start-upu Molecule 46.
Podle Světové zdravotnické organizace postihuje neplodnost přibližně 1 ze 6 párů v reprodukčním věku na celém světě, což představuje zhruba 17,5 % dospělé populace
Medicína budoucnosti
Hranice vědy se posouvají ve spojení s nejmodernějšími technologiemi a digitálními trendy. 1. lékařská fakulta UK v centru BIOCEV pořídila humanoidního robota Charlese. Ten by měl podpořit biomedicínský výzkum v laboratořích a rozvoj robotických technologií v medicíně. „Robot nám umožňuje testovat nové přístupy k manipulaci s laboratorním materiálem, automatizovat rutinní úkony a zvýšit bezpečnost při práci s rizikovými vzorky,“ objasnil přednosta BIOCEV 1. LF UK docent Milan Jakubek.
Využití najde android i ve výuce, studentům umožní praktickou demonstraci laboratorních postupů, simulaci krizových situací, jako je rozlití biologického materiálu nebo porucha zařízení, i bezpečný nácvik práce bez rizika poškození reálných vzorků. Celý přístup zapadá do výzvy Zdravotnictví 4.0, kde se moderní technologie systematicky propojují s výzkumem a klinickou praxí.
Křižovatka vědy v srdci Evropy
V závěru slavnostního programu obdrželo deset osobností zvláštní ocenění za zásluhy o vznik a rozvoj centra BIOCEV. Mezi nimi například bývalí předsedové Akademie věd Václav Pačes a Jiří Drahoš, imunolog Václav Hořejší, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, nebo mikrobiolog Peter Šebo.
„Díky centru BIOCEV jsme propojili techniku, přírodní vědy a lékařství,“ uzavřel vědecký ředitel Pavel Martásek. „Špičková věda potřebuje nejlepší přístroje a chytré lidi. My máme obojí. Naši experti navíc předávají své zkušenosti studentům a vychovávají novou generaci vědců. Věřím, že budeme dál posouvat hranice lidského vědění a dělat skvělé jméno české vědě ve světě.“
Zdroj: BIOCEV