Zleva: Tomáš Stopka, Tomáš Vokáč, Pavel Klener, Marek Trněný, Karel Černý. Foto: Vladimír Šigut

Profesor Julius Vincenc von Krombholz patřil k mezinárodně uznávaným lékařům a vědcům své doby, byl oblíbeným pedagogem, autorem řady odborných publikací, a působil i jako rektor tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. A Univerzita Karlova na něj ani po 183 letech od jeho smrti nezapomněla.

Julius Vincenc von Krombholz stál před více než 200 lety u zrodu Nadace pro bezplatné ošetřování nemajetných studentů a je symbolické, že jeho odkaz bude pomáhat i současným studentům, a to v podobě Fondu prof. Krombholze, který od roku 2025 patří pod Nadační fond Univerzity Karlovy. V první fázi bude účelem fondu revitalizace Krombholzova hrobu, poté je v plánu podpora aktivit spjatých s 1. lékařskou fakultou UK.

Krombholz se narodil 19. prosince 1782 v Horní Polici na Českolipsku a představitelé obce ve spolupráci s Nadačním fondem UK a 1. LF UK připravili uplynulý víkend symposium o svém slavném rodákovi. Hlavním hybatelem celé myšlenky byl regionální historik Petr Fletcher, který připravil prezentaci o Krombholzově životě.

Krombholz vystudoval lékařství na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde v roce 1814 získal doktorát. Vyznamenal se v péči o raněné z napoleonských válek (1813–1814), a staral se též o nemocné v době cholerové epidemie v roce 1831. V roce 1825 založil Katedru patologie a kliniky pro lékaře (dnes I. interní klinika 1. LF UK a VFN), kde byl ředitelem a velmi oblíbeným pedagogem.

„Práce profesora Krombholze se významně odlišovala od běžné medicínské praxe v 19. století. Snažil se poznat skutečnou příčinu chorob a nepodléhal dogmaticky zajetým metodám. Kriticky přistupoval k nadužívání léků, které se často aplikovaly bez rozmyslu a ve velkých dávkách. On lpěl na bedlivém pozorování pacienta a u jejich lůžek trávil vskutku hodně času, jeho terapií byla i empatie,“ řekl ve své přednášce Marek Trněný.

„Založil obrovskou knihovnu a věnoval se studiu všech dostupných materiálů. Trval na tom, že každý lékař se musí neustále učit,“ dodal profesor Trněný, přednosta I. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Právě v jeho pracovně se mimochodem nachází Krombholzův portrét a také vzácná keramická dóza, ve které je uloženo mumifikované srdce profesora Krombholze.

srdce

V roce 1831 se Krombholz stal rektorem pražské univerzity a díky své vysoké odbornosti, pedagogickým úspěchům a hluboké lidskosti byl o šest let později povýšen do šlechtického stavu. Je autorem odborných i populárních publikací z oblasti lékařských i biologických věd, byl prvním autorem mykologického atlasu v českých zemích. Údajně prověřil jedlost a nejedlost 1700 druhů hub.

„Houby zároveň považoval za zdroj pro nové léčebné účinky, něco, co je i dnes velmi moderní,“ řekl Tomáš Stopka z centra BIOCEV 1. LF UK. A vyzdvihl především lidskou stránku svého dávného předchůdce. „Bezplatné ošetřování nemajetných studentů pražských škol, pro které tehdy Krombholz sehnal dárce včetně řady významných osobností, to byl vlastně jeden z prvních příkladů zdravotního pojištění obecně.“

Stopka

Krombholz byl lékařem, který vnímal medicínu nejen jako vědeckou disciplínu, ale i jako veřejnou službu. Do soukromí se stáhl v roce 1841, kdy byl raněn mrtvicí, zemřel o dva roky později. Nekrolog sepsal významný matematik a filozof prof. Bernard Bolzano, který byl jeho velkým přítelem.

Ostatky prof. Krombholze byly pohřbeny v Praze na Olšanských hřbitovech, jeho hrob byl však spoustu let zanedbán a potřebuje revitalizaci. Jak by opravy měly probíhat a odhad rozpočtu na symposiu osvětlila Barbora Duchková, koordinátorka projektu Adopce významných hrobů. Kdokoliv na opravy může přispět prostřednictvím Fondu prof. Krombholze.

„Pro nás, kteří pracují v nadacích, je pokaždé úžasné zjištění, že už před stovkami let existovali filantropové, kteří se snažili pomáhat ostatním. A přesně takový byl i profesor Krombholz, který se zasadil o to, aby i chudí studenti byli léčeni a mohli studovat. Proto nám bylo ctí Fond profesora Krombholza otevřít,“ řekl ředitel Nadačního fondu UK Tomáš Vokáč.

Jiří Novák,
magazín UK Forum