Na oddělení výpočetní techniky působí Lukáš Kejha jako technický redaktor a grafik. Mimo jiné se věnuje úpravám webového designu, zajišťuje natáčení a střih přednášek a jiných vzdělávacích či prezentačních materiálů. A právě grafika se stala jeho životním koníčkem. Má za sebou několik výstav včetně ilustrací několika knih a je rovněž tvůrcem kalendáře naší fakulty pro rok 2025.
Jak jste se dostal ke grafice? Bavila vás výtvarná činnost od malička?
Od dětství mě bavilo stále něco tvořit nebo kreslit. Ze začátku na papír, postupem let na prvním počítači, kde jsem se dostal k programu Malování. Asi v 10 letech už jsem svojí mamce vytvářel vizitky pro její kadeřnictví. S postupem času jsem se dostal k lepším programům a začal tvořit zajímavější grafiku. Nemám tento obor vystudovaný, ale o to víc jsem se snažil v něm prorazit. Po dokončení střední školy v oboru auto-elektronika jsem se rozhodl vzít osud do vlastních rukou a zcela změnil svoje životní směřování. Vytvořil jsem si grafické portfolio a obcházel reklamní agentury a grafická studia s žádostí o práci v oboru grafického designu. Příležitost mi nakonec dala malá reklamní agentura v Žatci, kam jsem následující 3 roky denně dojížděl z Prahy a zdokonaloval se ve své nové profesi grafika. Po této zkušenosti jsem pak zakotvil na naší fakultě, kde působím téměř 15 let.
Kdy nacházíte čas na kreslení? A co vás k tvorbě inspiruje?
Na kreslení a ilustrace si většinou nacházím čas ve volných chvílích, nejčastěji večer nebo o víkendech. Typicky ve chvíli, kdy domácnost utichne, děti už spí a mně se podaří ze sebe ještě vykřesat trochu energie a chuti tvořit. Zde musím poděkovat svojí milované manželce, která mě v mojí tvorbě podporuje. Nápady beru z běžného života. Tam, kde někdo vidí obyčejné okno ve zdi, já vidím zajímavý reliéf, tvar nebo linii, která mě v myšlenkách přivede k nějakému nápadu. Často si pak tyhle nápady zapisuji nebo jen ukládám do hlavy a vracím se k nim až později, abych s nimi pracoval dál.
Používáte techniku tečkování. Jak tedy vznikají vaše kresby?
Tečkování je technika založená na skládání obrazu z velkého množství drobných bodů. Snažím se, aby každá tečka měla své místo a význam – dohromady dokážu shlukováním a vrstvením takových teček vytvářet textury, stínování nebo celkový tvar. Je to poměrně pomalý proces, ale i to mě na tom baví a dává mi to prostor během práce přemýšlet, kde třeba přidat nebo ubrat tečky a tím tvořit nové struktury nebo tvary.
Ilustroval jste mimo jiné i fakultní kalendář na rok 2025. Co to pro vás znamenalo?
Byla to pro mě velká radost, čest, ale i velká dávka stresu. Převážnou většinu svých ilustrací jsem tvořil vždy podle sebe bez nějakých mantinelů, ale zakázka rovnou na 12 obrazů, a ještě tematicky orámovaných lékařskou fakultou, pro mě byla opravdová výzva. V průběhu tvorby kalendáře jsem prakticky nežil ničím jiným. Ale na výsledek jsem nesmírně hrdý a jsem velice vděčný za příležitost, kterou mi fakulta dala.
Jak se liší digitální kreslení od kreslení na papír?
Digitální ilustrace umožňuje odbourat jednu obrovskou nevýhodu papíru a tou je strach, že to zkazím. Tenhle klid je pro moji tvorbu zásadní a víc mě to motivuje zkoušet nové věci nebo přístupy. Svoje ilustrace po dokončení reprodukuji tiskem na kvalitní, pevný a jemně strukturovaný papír. Teprve tam mám pocit, že moje ilustrace ožijí.
Máte nějaký vysněný cíl nebo projekt?
Za poslední dva roky, co jsem pod svou značkou ilustera představil svoje ilustrace světu v rámci několika vernisáží nebo designových marketů, jsem prodal již přes 150 obrazů. Tím jsem dalece překonal svoje nejdivočejší fantazie a vysněné cíle. Jednou bych ale rád opustil tvorbu čistě komerční grafiky a už se věnoval jenom ilustraci a třeba si otevřel malé studio nebo galerii.
Marie Fialová