Deset let funguje BIOCEV, jedno z největších biomedicínských výzkumných center v republice. Oslavy, které ve Vestci v červnu proběhly, poskytly příležitost k ohlédnutí za uplynulými roky. Zeptali jsme se vědeckého ředitele BIOCEV profesora Pavla Martáska, jak on sám vnímá současné postavení centra i jak vidí jeho budoucnost.
Jaký dojem ve vás zanechalo bilancování na oslavách deseti let centra BIOCEV?
Všem nám myslím dalo silný pocit, že jdeme správným směrem. Důležité je, že centrum se i po deseti letech neustále posouvá a vyvíjí. Pokroků dosahuje nejen ve výzkumných projektech, ale i v navazování spoluprací s pracovišti v Česku i zahraničí. Počet bilaterálních dohod se stále zvyšuje. Kromě toho se také dále rozvíjí propojení mezi laboratořemi uvnitř centra. A i když se BIOCEV zaměřuje primárně na základní výzkum, objevují se už produkty, které jsou výsledkem aplikovaného výzkumu. Významným ukazatelem mohou být také získané mezinárodní granty, jako byl Horizon Europe pro tým vedený profesorem Milanem Jakubkem, současným přednostou pracoviště 1. lékařské fakulty v centru BIOCEV, nebo grant ERC, který obdržela doktorka Andrea Gálisová z téhož pracoviště.
Z hlediska financování výzkumných týmů se mluví o tom, že nastává obtížné období. Jak to vnímáte z pohledu BIOCEV?
Obecně je pravda, že pro mladé vědce, kteří v současné době vstupují do výzkumu, nastává období určitých nejistot. Ale z pohledu našeho centra nevidím žádné ohrožení. BIOCEV se ukázal jako velice flexibilní v hledání různých zdrojů. Poctivě jsme budovali mezinárodní síť kontaktů, pracovali jsme na svém renomé a napojování na zahraniční instituce. Souvisí s tím možnost podávat žádosti o velké granty, jako je právě Horizon, kde se vytváří velká mezinárodní konsorcia.
Na čem stojí toto renomé?
Srdcem BIOCEV byly od začátku core facilities – skvěle vybavené sdílené laboratoře obsazované špičkovými odborníky. Máme k dispozici nejmodernější technologie z oblasti proteomiky, genomiky, zobrazování, bioinformatiky a dalších a nabízíme expertízy, které vychází z tohoto laboratorního zázemí. Excelence vědců a core facility je nejlepší zárukou zajištěné existence a rozvoje.
Můžete popsat typický příklad výzkumné spolupráce v centru BIOCEV, kde spolupracují různé týmy a laboratoře?
Takovou ukázkou může být výzkumný program zaměřený na vývoj léčebných a diagnostických postupů, který vede profesor Stanislav Kmoch. Na 1. lékařské fakultě se tradičně zkoumala problematika dědičných poruch a vzácných onemocnění. Program profesora Kmocha z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice tyto aktivity propojuje od základního výzkumu po spolupráci s průmyslem. Staví na infrastruktuře a laboratorním zázemí centra i mezinárodních spolupracích, využívá multiomické analýzy, propojuje kliniky s vědci a směřuje k transferům. Je zde pro nás obrovské pole působnosti. Čím hlubší znalosti metabolických poruch máme, tím snadněji můžeme navrhovat jednotlivá léčiva.
„Současný přednosta pracoviště BIOCEV 1. LF UK profesor Milan Jakubek uvažuje nesmírně tvůrčím způsobem a má neustále na zřeteli, že by výzkum měl k transferu nakonec vždy dojít,“ říká Pavel Martásek. Foto: Veronika Vachule Nehasilová
Co přináší BIOCEV klinikám 1. lékařské fakulty, které se přímo nepodílejí na výzkumných projektech centra?
Pro 1. lékařskou fakultu je možnost využívat laboratoře centra BIOCEV obrovskou výhodou. Klinická věda a klinické studie získávají úplně jinou úroveň, pokud mají k dispozici solidní metodologické zázemí.
Existuje řada velmi dobrých spoluprací mezi klinickými pracovišti a BIOCEV. Spolupracujeme například s I. a II. chirurgickou klinikou, s Klinikou gynekologie, porodnictví a neonatologie nebo s interními klinikami. Tyto spolupráce se systematicky rozvíjejí a myslím, že bychom je měli dále rozšiřovat.
Jaké rozšíření laboratorního zázemí z posledních let považujete za nejvýznamnější?
Za velmi důležitý počin z posledních pěti let považuji vybudování laboratoří BSL-3 pro práci s vysoce rizikovým biologickým materiálem. BIOCEV má v tomto směru významné kapacity: jedno zařízení se používá pro práci se zvířaty, druhé pro práci s lidským materiálem. Do budoucna bude velmi důležité toto zázemí nejen udržovat, ale případně i dále rozvíjet. Nikdy totiž nevíme, kdy budeme čelit epidemii nebo výskytu nového onemocnění s vysokou nakažlivostí. Právě v době covidové pandemie se ukázalo, jak významnou kapacitu BIOCEV představuje a jak rychle se dokáže zapojit do řešení aktuálních problémů.
Jak jste spokojeni v oblasti transferů a komercializace výsledků ve spolupráci s CUIP?
Jsme centrem základního výzkumu, takže teoreticky by se od nás ani nemuselo očekávat, že budeme mít komercializované výsledky. Ale myslím si, že i v této oblasti můžeme být celkově spokojení, třeba právě i s ohledem na zapojení 1. lékařské fakulty. Během posledních pěti let vzniklo několik start-upů na základě výzkumu v BIOCEV. Současný přednosta pracoviště BIOCEV 1. LF UK profesor Milan Jakubek uvažuje nesmírně tvůrčím způsobem a má neustále na zřeteli, že by výzkum měl k transferu nakonec vždy dojít. Je to projev generační obměny, protože mladí vědci tímto způsobem dnes přemýšlí.
Od spolupráce s CUIP jsem si ovšem sliboval víc. Řekl bych, že CUIP nevyužil všechny možnosti, které mu náš výzkum nabízel.
Pro výzkum jsou nepostradatelní doktorandi a vzdělávání patří mezi jeden z pilířů centra. Je BIOCEV pro studenty v doktorských programech atraktivní?
BIOCEV má mladým vědcům rozhodně co nabídnout. Nevyhýbáme se ani podpoře Ph.D. studentů v distančním studiu. Doktorandi mohou být financováni z grantů svých školitelů nebo získat podporu fakulty. Letos například nastoupili dva studenti k panu doktoru Janu Zahradníkovi díky jeho grantu GAČR EXPRO, který jim zajistí pětileté financování a zároveň jasné odborné zaměření. Je důležité ukázat, že na 1. lékařské fakultě takové možnosti existují.
Význam doktorandů navíc pravděpodobně poroste i pro kliniky. Klinický docent nebo profesor Ph.D. studenty potřebuje. A právě klinicky orientovaným pracovníkům můžeme nabídnout prostředí, které se hledá jen obtížně. Příkladem je Petr Dytrych, špičkový chirurg, který se připravuje k obhajobě dizertační práce a kterému spolu se dvěma dalšími kolegy profesor Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN, umožňuje experimentální práci v naší laboratoři. Takto lze dobře propojovat klinickou zkušenost s experimentálním výzkumem.
BIOCEV je pro studenty atraktivní, protože může nabídnout špičkové vybavení a odborné vedení seniorních vědců i moderní pracovní prostředí. Studenti mají přístup k workshopům, seminářům a přednáškám. Přijíždějí k nám na pozvání zahraniční odborníci, a konají se zde Dny BIOCEV, každoroční mezinárodní vědecká konference s poster session nebo teambuildingy. Je to zkrátka živé vědecké prostředí, které nabízí nejen infrastrukturu, ale také možnost být součástí skutečné vědecké komunity.
Co byste centru BIOCEV popřál do dalších let?
Popřál bych centru, a budeme na tom pracovat, aby se jednotlivé skupiny stále více propojovaly ve výzkumu i při podávání velkých mezinárodních grantů. Je to v našich silách. Přál bych centru BIOCEV, aby mělo minimální existenční problémy, a věřím, že je mít nebude.
Lukáš Malý